Škola Meziměstí - Geopark Vižňov » Tabule č. 4

Co je na tabuli ...

24.05.2010 (09:28), ucitel, Geopark Vižňov, komentováno 0×, zobrazeno 555×

Paleontologie

KŘÍDA

Při vzniku teplického souvrství podmínky pro zachování schránek živočichů nebyly příznivé. Přesto i z těchto vrstev jsou známy zbytky společenstev mlžů, hlavonožců a dalších živočichů.

Ve středním turonu vznikly usazeniny jizerského souvrství, obsahující fosilie hlavonožců amonitů Lewesiceras peramplum nebo loděnek Eutrephoceras sublaevigatus a Nautilus galea. Spolu s nimi se našly schránky mlžů hřebenatek druhů Lima canalifera, Spondylus spinosus a Pecten pulchelus nebo malé i velké vejčité schránky mlžů Inoceramus lamarcki. Z plžů se vyskytovaly druhy Turritella multistriata s vysoce vyvinutými ulitami, nebo ploché ulity druhu Leptomaria linearis či dravých druhů Gyrodes gentii a Natica bohemica, doprovázené nálezy krožkovců, ježovek a mořských hub.

Bělohorské souvrství poskytlo ukázky zkamenělin velkých mlžů druhu Inoceramus labiatus a Inoceramus hercynicus, jejichž oválné schránky se místy našly u Horního Adršpachu nebo Libné. U Vápenky se spolu s nimi vyskytly podlouhlá, doutníkovitě vyhlížející rostra hlavonožce Actinocamax (Praeactinocamax) plenus. Koncem spodního turonu se ve zdejším moři objevily kolonie mořských hub, jejichž křemité jehlice daly charakter nejmladším usazeninám spodního turonu, spongilitickým slínovcům.

Bohaté nálezy zkamenělých živočichů poskytuje korycanské souvrství z období cenomanu. Převažují velcí mlži podobní dnešním hřebenatkám a ústřicím, jako Pecten (Aequipecten) asper, Chlamys elongaus, Neithea aequicostata, Neithea quinquecostata, Neithea phaseola a Ostrea (Alectryonia) carinata. Charakteristickými jsou oválné až kapkovité misky s drobnými příčnými valy druhu Inoceramus pictus. Dnes je nacházíme v lomech u Libné a výchozech pískovců u Stárkova, Machova, Horního a Dolního Dřevíče.

PERM

Permské vrstvy vnitrosudetské pánve jsou vyvinuty v širším okolí Broumova a poskytly světoznámou faunu, která byla poprvé popsána a vyobrazena v letech 1879 až 1901 ve čtyřsvazkovém díle profesora Antonína Friče „Fauna der Gaskohle und der Kalksteine der Permformation Böhmens“.
Z hlediska paleontologického jsou nejvýznamnější tzv. olivětínské vrstvy a v nich dvě význačné polohy vápenců, a to polohy ruprechtického vápence a otovického vápence. Obě tyto polohy prosluly nálezy paprskoploutvých ryb, z nichž je nejhojněji zastoupen Amblypterus vratislaviensis, z dalších druhů se vyskytuje Amblypterus kablikae a Paramblypterus zeidleri. Na lokalitách v okolí Ruprechtic a Olivětína se nalezli celí jedinci až 70 cm dlouhých sladkovodních žraloků Xenacanthus decheni a Bohemiacanthus oelbergensis.
Na stejných lokalitách byly nálezy i fosilních obojživelníků. Velice malí jedinci dlouzí jen kolem 5 cm patří druhům Melanerpeton pusilum a Apateon umbrosa. V Ruprechticích i Olivětíně se však našli i daleko větší obojživelníci druhů Onchiodon labyrinthicus, 1861 a Cheliderpeton vranyi, kteří byli až 75 cm dlouzí.
Faunu doplňovali drobní mlži rodu Anthracosia nebo Paleanodonta a drobní korýši ze skupiny Conchostraca. Tito korýši byli jen několik milimetrů velcí, jejich tělo bylo ukryto v dvouchlopňové schránce a v tisících jedincích pokrývali bahnité dno tehdejších vodních pánví. Ukládání olivětínských vrstev bylo doprovázeno intenzivní vulkanickou činností spojenou s výlevy mohutných proudů čedičových hornin (melafyrů), ukládáním tufů a dalších produktů vulkanické činnosti.
Permská flóra z olivětínských vrstev je tvořena převážně suchomilnějšími rostlinami, jako jsou jehličnany – walchie, které tvoří nejdůležitější rostlinnou složku tzv. walchiových břidlic. Z množství druhů můžeme uvést např. tyto: Walchia piniformis, Ernestiodendron filiciforme, Otovicia hypnoides. K suchomilnějším permským prvkům patří též relativně vzácnější přesličkovitá rostlina Calamites gigas. Z kapraďosemenných rostlin jsou v permu nejvýznamnější kalipteridy, které byly také adaptovány na sušší klima. Z nich je nejvýznamnější Autunia conferta s velkými vějířovitými listy, která byla popsána právě z Otovic u Broumova. Z kapraďosemenných rostlin se zde vyskytují například Sphenopteris germanica nebo Neurodontopteris auriculata. Pravé, relativně vlhkomilnější kapradiny jsou vzácné, například Pecopteris cyathea.

KARBON

Karbonské vrstvy vnitrosudetské pánve jsou proslulé obrovským množstvím druhů tehdejší flóry. Vynikající možnost k utváření představy o tehdejším lese poskytly například žaltmanské arkózy vystupující u Odolova na lokalitě „Kryštofovy kameny“. Prokřemenělé kmeny araukaritů, které se zde nacházely, byly hlavně kordity, sesterská skupina jehličnanů. Byly nahosemenné, s listy až 1 m dlouhými. Neuvěřitelnou bohatost tehdejší flóry bylo možné sledovat v odkryvu vedle bývalého dolu Šverma v Žacléři. Povrchová těžba černého uhlí zde postupně odkryla uloženiny svrchního karbonu, kde našly velmi pěkně zachovalé exempláře kapradinovitých rostlin jako jsou Pecopteris, kapraďosemenných rostlin (podobaly se kapradinám, ale rozmnožovaly se semeny a patřily do systematické skupiny nahosemenných) jako Paripteris gigantea, Mariopteris muricata, plavuňovitých stromů Lepidodendron simile, Lepidodendron obovatum i stojící části kmenů přesliček rodu Calamites. Velice zajímavé jsou i četné stopy obojživelníků, které tato zvířata zanechala v bahně tehdejších vodních toků. Stopy jsou nejrůznější velikosti a tvaru a jsou zde jediným nalezeným dokladem o obratlovcích, kteří toto prostředí obývali. Z karbonských vrstev z nedalekých Radvanic jsou známé též zbytky hmyzu a články velkého členovce rodu Arthropleura, který obýval bažinné prostředí v okolí jezera. Mohl dosahovat délky l,5 až 2 m.

MINERALOGIE

Z dutin vulkanických hornin broumovského souvrství, především ze šonovských melafyrových mandlovců, pocházejí nálezy polodrahokamů jako ametyst, záhnědy, chalcedony, acháty, jaspisy. Většinou se vyskytují na polích v okolí Benešova, Rožmitálu a Šonova. Na silně drcené zóny v okolí Rožmitálu je vázána Cu mineralizace. Z primárních minerálů byly popsány covellín, chalkozín, bornit, pyrit a hematit. Běžněji jsou přítomny druhotně vzniklé minerály jako malachit, azurit a limonit a rovněž krystalické agregáty kalcitu, barytu a fluoritu. Minerály zpravidla tvoří povlaky na puklinách či trhlinách nebo jsou drobně rozptýleny v hornině.
V Javořích horách se nacházejí minerály z ignimbritů a ryolitových tufů, hlavně živce, pyroxeny, biotit, křemen, amfibol a další. 
Významné ložisko na kterém se po řadu let těžila měď, se nacházelo u Horních Vernéřovic. Vyskytovaly se zde minerály mědi jako chalkozín, bornit, chalkopyrit a malachit, dále pyrit, galenit a sfalerit. Těžbou však bylo celé ložisko vyčerpáno a nálezy jsou již jen ojedinělé.
V broumovském souvrství se rovněž nacházejí minerály v podobě dolomitických konkrecí různého tvaru a zpevnění (včetně sulfidů). V horninách svrchní křídy se objevují i kalcitové výplně trhlin nebo i chalcedonové rohovce.
K velice zajímavým nálezům minerálů docházelo na hořících haldách uhelných dolů v Markoušovicích, Bernarticích - Rybníčku a především na haldě dolu Kateřina v Radvanicích. Bylo zde nalezeno kolem padesáti sekundárních minerálů, například síra, salmiak, ryzí antimon, bismut, olovo, realgar, sádrovec, galenit, fluorit a mnoho dalších.

Diskuse pro článek Tabule č. 4:

Tento článek zatím nebyl komentován.

Přidat komentář:

Musíš být přihlášen!