Škola Meziměstí - Geopark Vižňov » Co se na tabule nevešlo

Co můžeme přidat ...

24.05.2010 (09:28), ucitel, Geopark Vižňov, komentováno 0×, zobrazeno 604×

Nerostné suroviny

Těžba černého uhlí

Období do roku 1945
První záznamy o nejstarší těžbě uhlí na Žacléřsku jsou z roku 1570. V roce 1590 přívaly vod odkryly u Markoušovic uhelnou sloj. Na Svatoňovicku, na úboří Jestřebích hor se uhlí těžilo kolem roku 1634. Po roce 1703 jsou doloženy báňské práce z okolí Markoušovic a Strážkovic. Skutečná těžba na Svatoňovicku a Žacléřsku se ale rozvinula až před koncem 18. Století. Těžba mohla být vyšší, problémem zůstávaly špatné dopravní poměry. Ty měla zlepšit stavba železnice.
Těžba uhlí na Radvanicku je mnohem mladšího data. Kolem roku 1840 vznikly doly v Radvanicích, Jívce, Zlaté Olešnici, Bernarticích, Dolních Vernéřovicích, Bystrém a Zbečníku. Většina dolů měla charakter manufaktur.
Do tohoto období spadá i založení dolu Vilemína v Žďárkách, který byl v roce 1922 uzavřen.
Po úpadku těžby na Svatoňovicku kolem roku 1890, se stává až do roku 1945 Žacléřsko největším producentem uhlí v českém křídle vnitrosudetské pánve.
Období po roce 1945
Po znárodnění byly dnem 1.1.1946 všechny doly ve vnitrosudestské pánvi sdruženy do podniku Východočeské uhelné doly s členěním na závody: na Žacléřsku - Důl Jan Šverma, na Radvanicku - Důl Kateřina, později Stachanov a na Svatoňovicku Důl Zdeněk Nejedlý
V roce 1949 byl v Markoušovicích znovu otevřen důl Pětiletka. V roce 1963 zde byla těžba ukončena pro nerentabilnost.
Na Žacléřsku byl v 2. polovině 50. let součástí dolu Jan Šverma i důl Novátor v Bečkově, kde po ukončení těžby uranu pokračovala až do roku 1959 těžba uhlí. Od roku 1981 se roční těžba uhlí na Žacléřsku až do konce 80. let zvyšovala. V roce 1992 se důl dostal do útlumového programu a k 31.12. byla ukončena.
Těžba z dolu Kateřina v Radvanicích až do roku 1957 není známa, v té době byl důl pod správou Jáchymovských dolů, které zde těžily uranové rudy. Od 1957 převzaly důl VUD n.p. Systematicky se dobývaly všechny uhelné sloje. Po roce 1980 dochází na Radvanicku k výraznému poklesu těžby. V blízkosti nádraží Radvanice byla hloubena nová těžní jáma Stachanov až na kótu -700 m n.m. Jáma byla situována do centra zásob. Byla projektována i doprava uhlí přímo do elektrárny v Poříčí u Trutnova. I přes tyto skutečnosti byl v rámci útlumu v roce 1994 důl zlikvidován.
Na Svatoňovicku byla v letech 1975 - 79 hloubena nová jáma Odolov. Při průzkumných pracech se ukázalo, že geologické poměry jsou podstatně složitější, než předpokládal výpočet zásob z roku 1974. V roce 1990 byl důl Zdeněk Nejedlý uzavřen.
Na Svatoňovicku a v oblasti Žďárek bylo za celou dobu podnikání vytěženo téměř 22,3 mil. t uhlí, na Žacléřsku téměř 27 mil. t uhlí a na Radvanicku téměř 13 mil. t uhlí. Celková těžba v revíru byla přibližně 62 mil. t uhlí.

Těžba měděných rud

Ložisko Horní Vernéřovice - Jivka bylo otevřeno v roce 1853. Zrudnění je vázáno na šedozelené jílovité lupky a je vyvinuto ve dvou slojích. Průměrná mocnost dobývek byla 80 cm. Důl byl několikrát uzavřen a práce byly obnoveny až v roce 1949. Ruda byla upravována v úpravně uvedené do provozu v roce 1955. Do roku 1965, kdy byla těžba zastavena, bylo vytěženo celkem 330 kt rudy s obsahem 0,25 až 0,45 % Cu. Vyráběl se zde koncentrát s obsahem 10 až 11 % Cu

Těžba radioaktivních surovin

Průzkum a těžba radioaktivních surovin proběhly v letech 1945 - 1961. V celém JZ křídle vnitrosudetské pánve bylo provedeno kolem 600 vrtů. K průzkumu a těžbě byla využívána činná i opuštěná uhelná díla a vznikla i řada nových děl. V lokalitě Bečkov byly po vytěžení zajímavých partií s uranem dotěženy i zásoby černého uhlí. Závod Kateřina v Radvanicích, přejmenovaný na Stachanov, byl po zjištění radioaktivních surovin od roku 1952 do roku 1957 pod správou Jáchymovských dolů. Příležitostná těžba probíhala i na Dole Zdeněk Nejedlý v Malých Svatoňovicích. Pozornost byla věnována radioaktivnímu zrudnění v okolí Lampertic a Rožmitálu u Broumova, které bylo prozkoumáno vrty z povrchu.

Těžba a zpracování pískovce

Těžba pískovce jako dekoračního kamene má v oblasti velkou tradici. Počátky kamenické a sochařské práce na Broumovsku sahají až do doby kolem roku 1200. Tehdy byly těženy a zpracovávány jednotlivé pískovcové věže. V současnosti probíhá těžba pískovců v lomech v Libné a Božanově. Obě ložiska pískovců poskytují kvalitní materiál pro náročné kamenické práce, obklady a dlažby. Pískovce jsou zpracovávány v provozovnách v Teplicích nad Metují a Broumově. Bělavé křemenné pískovce s deskovitou odlučností z bohdašínského souvrství jsou těženy v lomu Krákorka u Červeného Kostelce.

Těžba a zpracování vápence

Vápenec byl v minulosti těžen v lůmcích, štolách a šachticích u Otovic a Ruprechtic. Na místě z něho bylo páleno kvalitní vápno, které se rozváželo do širokého okolí i za hranice. Teprve vybudování železnice umožnilo dovoz lacinějšího vápna z velkých vápenek ve vnitrozemí. Desky a bloky ruprechtického vápence byly používány jako dlažba a stavební kámen.

Těžba kamene

Těžba kamene pro místní použití v minulosti probíhala v lomech různé velikosti prakticky u každé obce. V současnosti probíhá těžba v melafyrovém lomu v Rožmitále u Broumova, Libči a u obce Babí na Trutnovsku. Největší význam má ložisko ryolitů ve Vraních horách u Královce.

Cihlářské suroviny

Cihlářské hlíny horší kvality byly těženy do konce roku 1971 u Police nad Metují. Sprašové hlíny byly v minulosti těženy v okolí Olivětína.

Těžba písku

Ložisek písku je v oblasti nedostatek. V současné době se těží ložisko rozpadavých triasových pískovců u Jetřichova. Písek z této pískovny však není vhodný pro přípravu betonových směsí a omítek. Používá se především do malt na zdění.

Diskuse pro článek Co se na tabule nevešlo:

Tento článek zatím nebyl komentován.

Přidat komentář:

Musíš být přihlášen!